Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Robert

Stran: [1] 2 3
1
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 16, 2012, 23:20:48 »
Gíta není manuál k následování. Gíta popisuje situaci na bojišti, duši, vesmír a jak funguje, boha, různé druhy jógy. Verše v gítě jsou různé stupně doporučení pro různé bytosti. Jestliže je tvoje úroveň chápání gíty ovládání smyslů a mysli a vzdání se tužeb spojené s karma jógou, prosím. Ale jsou mnohá jiná pochopení gíty. A mohu ti říct, že to tvoje nepatří mezi ty nejpokročilejší druhy. Přesto bude v pořádku, když to budeš následovat. Nemluv ale do něčeho čemu vůbec nerozumíš. Nechápu proč by všichni měli přijímat tvůj pohled na védské spisy a gítu, a pozici živých bytostí. Když je navíc zcela nedokonalý a plný nepřesností. Jen osoba pod vlivem falešného ega si může myslet, že ovládá mysl a smysly. Kdo je pokročilý tak ví, že Krišna jakožto Hršíkéša ovládá smysly a jakožto Anirudha mysl. Živá bytost ani nic neovládá a ani nic nekoná. Přečti si 14. kapitola a čti sanskrit a zkus si to překládat. Když nezvládneš překlad sanskritu přečti si aspoň ty verše rovnou v překladu. Pak budeš schopen pochopit více. Dokud ale nechápeš takovéto základy tak nepoučuj o gítě. Ponech si své pochopení které jsi nám sdělil ale já osobně toto pochopení považuji za velmi nízké a nezralé.

2
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 16, 2012, 23:08:50 »
Jsi divný, meleš nesmysly a ještě dáváš nějáká zcestná doporučení. Jsem ale velmi rád, že aspoň, že uznáváš, že nejsi guru :D Tvoje podání a vysvětlení gíty mne neuspokojilo a není ani logické. Nevím proč bych ho měl přijmout. Nové zajímavé věci se klidně rád dozvím, proti tomu nic nemám. Ale v tomto ohledu jsi úplně mimo.

3
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 16, 2012, 18:18:59 »
Mimochodem z tvého posledního příspěvku na mně dýchnul opravdu značný závan fanatismu.  ;)
Ale to je u evropských 'následovníků' védksých textů obvyklé takže mně to zas tak neudivuje. Řeknu ti popravdě poznal jsem takových lidí dost, ale nijak mně většinou neoslovili. Žádné realizace a ani pochopení. Nízká inteligence a tolerance. To jsou všechno symptomy těchto lidí nebo aspoň většiny z nich. Přinejmenším jednu z výše uvedených čtyř věcí jsem až na pár vyjímek vnímal u většiny. Ti co takoví nebyli a potkal jsem je v nějákém hnutí, většinou hnutí velmi rychle opustili. ALe ty závany fanatismu jsou časté a já se opravdu velmi stydím, když sitřeba lidé myslí, že všichni kdo uznávají tato písma jsou takový fanatici. Je to hodně špatná reklama. Ale co nadělám. Ti kamarádi co mně znají jsou v pohodě. Ale překonávat ty fanatické výplody, které se šíří ve jménu Véd či vaišnavismu je šílené. 

4
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 16, 2012, 17:46:45 »
Ještě mi zkus vysvětlit, co si představuješ pod pojmem zbavit se tužeb. Něco jsi naznačil, ale byl bych rád kdybys to rozvedl více.

5
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 16, 2012, 17:41:01 »
Myslím si Nikdo, že nemáš úplně spravné pochopení. Já chápu učení Gíty následovně. Všechny ty rady ohledně chtíče nám mají pomoci pochopit, že to ve skutečnosti netoužíme my, ale je to pouze chtíč, který je od nás oddělen. Karma jóga má zase sloužit k tomu, abychom si byli schopni uvědomovat Boha čím dál více. Ve skutečnosti je oběť čehokoliv Bohu zcela iluzorní jelikož mu nemůžeš ve skutečnosti obětovat nic, jelikož mu vše patří. Ba co víc, vše je určitý druh jeho energie. Co to znamená následovat Gítu? Pro mne je Gíta cenným vodítkem stejně jako další spisy. Poznání a realizace ale přichází ze srdce. Doslovně Gítu zcela jistě nenásleduji a dle mého pochopení k tomuto ani nebyla vyřčena. Navíc by mně zajímalo jak prakticky třeba zrovna ty obětuješ všechny své činy Krišnovi a jaké máš v tomto ohledu pochopení.

6
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 16, 2012, 09:21:56 »
Chtíč je překlad ze sanskritského slova káma. Káma také znamená touha. Živé bytosti ve vědomém stavu budou vždy po něčem toužit. To že někdo touží po tom jíst zmrzlinu nebo palačinku na tom není nic špatného. Káma se stává špatnou ve chvíli kdy pro ukojení takové touhy vyvíjí člověk neadekvátní a přílišné úsilí. Duchovně vyspělý člověk netouží po ničem co je buď těžko dosažitelné nebo po tom co ví, že mu nebude dáno. Každý má svůj osud předurčen a pokud touží po mnoha věcech, což je symptom vášně, tak je jeho chtíč jen velmi těžko uspokojitelný. Pokud ho neuspokojí a je k cíli svého chtíče hodně připoután tak přichází hněv nad tím, že nejsem spokojený. Můžeme vidět třeba na dnešních důchodcích jak celý život pracovali víceméně jako inteligentnější oslové a nyní nadávají na to, jak se jim nevalorizují důchody. To, že jsou důchody neudržitelné, jsem např já zjistil před 20 lety a podle toho se taky rozhodl žít. Dnešní důchodci zřejmě věřili, že si budou žít jako důchodci v Německu a po celoživotní práci jezdit na dovolené, místo toho jsou na mnoho z nich exekuce, které si zavinili svou nevědomostí. Jinými slovy jejich chtíč nebyl uspokojen a oni přešlipod vládu hněvu. Jenom takový malý příklad z dnešní doby. Doufám, že se někteří důchodci nebudou cítit uraženi, ale zde snad chodí pouze jeden a ten zrovna je v pohodě a spokojený, takže snad jsem nikoho neurazil, i když pravda někdy bolí stejně by měla být řečena, jelikož žití ve lži nepomůže nikomu.

Ještě k tomu jak funguje káma na duchovní úrovni. Touhy na duchovní úrovni zůstávají, protože jsou přirozenou součástí vědomé živé bytosti. I na duchovní úrovni osoba touží po určitém druhu čatný nebo sabdží podle své chuti. Navíc třeba gópie velmi touží po tom mít s Krišnou sex, líbat se s ním a hladit. Je to káma, která také pokud není uspokojena přejde v kródhu neboli hněv. Víme, že gópie byly na Krišnu sem tam velmi naštvané, když je lehce trýznil svými laškovnými slovy a různými skutky. Emoce a touhy jsou na duchovní úrovni přítomné. Rozdíl mezi tzv. hmotnou a duchovní úrovní je ve vědomí dané osoby.

7
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 15, 2012, 11:48:27 »
Je otázka jaká je tam motivace. Dokonce i pokud tu oběť dělá člověk na základě svých chtivých žádostí tak pokud má aspoň určité vědomí, že by to měl obětovat Bohu, ať už ze strachu z hříšných činností a nebo z jiného důvodu. Není to až tak zlé. Čas ukáže nakolik mu bude dáno pochopit a zrealizovat duchovní poznání v tomto životě. Jsou lidé kterým to může pomoci. Pak jsou ovšem lidé, kteří se jen zahltí rituály a vůbec si neuvědomí důvody těchto rituálů. Chtíč není ta hlavní věc v tomto ohledu. Hlavní je vědomí a poznání. Chtíč existuje i na duchovní úrovni. Pouze je tento chtíč očištěn.

8
Kršnova kuchyně / Re:Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
« kdy: Září 15, 2012, 10:08:24 »
Obětovat jídlo Božstvu je vaidhí bhakti jóga a má to své opodstatnění. Je to trénink mysli a inteligence abychom si posléze až dosáhneme duchovního pokroku mohli být vědomi, že Krišna je skrze své různé energie přítomen všude. Též ve své expanzi Kšírodakašájí Višnua je přítomen v každém kvarku. K uvědomění těchto věcí slouží všechny pravidla a regulace vaidhí bhakti jógy. Nicméně jak Nikdo správně podotkl často se stává, že se člověk jen ztrátí v rituálech. Je to velmi časté jak v ISKCONu tak v Gaudija Math. Až příliš časté. Na mnohé by se určitě hodil i verš z BG 16.17:

Samolibí a neustále nadutí, opojeni bohatstvím a v iluzi, jsou posedlí pyšným vykonáváním obětí jen pro jméno, bez ohledu na pravidla a předpisy.

Pravidla a předpisy zvláště vaišnavských védských spisů hovoří jasně. Cílem je vyvinout osobní vztah k Bohu. K tomu slouží všechna pravidla a regulace.

9
Takové věci se mi líbí. Ještě mám otázku pro Nikdo, jelikož se mi nechce sledovat ten pořad. Na kolik vyjde takový dům. Zvažuju, že bych nechal něco takového postavit jako ášram pro pár osob a jednu kravičku.

10
Vždycky je zajímavé se dívat na celý aspekt toho co říkají šástry. Bývalý lovec v tomto příběhu nechtěl zabít ani mravence (já ostatně nevidím důvod proč by nějáký normální člověk zabíjel mravence pokud ho uvidí a pokud to není u něj doma), na druhou stranu Krišna řekl Ardžunovi na Kurukšétře, zabij své učitele a své drahé příbuzné!!! Ardžuna naříkal a Krišna mu řekl: 'Zatímco pronášíš učená slova naříkáš nad něčím co není hodno zármutku. Moudří netruchlí ani nad živými ani nad mrtvými.' Pak Ardžunovi vysvětlil, že těla jsou pomíjivá a duše je věčná.

U toho lovce, kterého zmiňuje Skanda Purána, šlo spíše o to, že on dříve zvířata spíšemučil než zabíjel. Poranil zvíře tak aby se nemohlo hýbat a pak jej nechal v krutých bolestech pomalu umírat. Nárada Muni - velký zcela osvobozený oddaný Krišny - jej poučil tak, že lovec zanechal svého špatného jednání. Pak nechtěl ani šlápnout zbytečně na mravence. Jinak zde jde opravdu hlavně o důkaz toho co pokyny někoho kdo má opravdu duchovní realizace a sílu dokážou udělat s člověkem pokud se je rozhodne následovat.   

11
Pomocníci na cestě / Re:Diskuze na Doktorce
« kdy: Září 10, 2012, 05:07:25 »
Ani ne. Když napsal odpověď na mou tezi odváděl pozornost od témat tam zmíněných a navíc mi podsouval co jsem neřekl. V celé diskuzi jsem odhalil víc jak deset jeho miskoncepcí, lží či naprosto zcestných citátů. S někým kdo chce vyhrát za každou cenu a nezajímá se o pravdu nemá cenu dále diskutovat. Po přečtení byť jen části naší diskuze může každý inteligentní člověk vidět kde je pravda, ať už souhlasí s mými zavěry či ne.

12
Indický koutek / Re:Indická vesnice
« kdy: Září 09, 2012, 08:01:05 »
Vypadá to, že máš pravdu, že v USA tu regulaci příliš nezvládají (asi proto je tolik mojich kamarádů a kámošek z Kalifornie posedlých bio) Toto si myslím je u nás a v EU dobře podchycené. Jinak já osobně zastáncem hospodaření bez umělých hnojiv nejsem. A to třeba právě pro toto http://kareldrabek.blog.idnes.cz/c/161385/Hare-Krsna-hare-EU-hare.html Ani nejsem, žádný velký ekolog (i když samozřejmě chci, aby život byl v určité ekologické toleranci). Většina tzv. ekologických organizací združuje fanatiky a lidi co z toho mají peníze a často nadělají více škody než užitku. To si myslím o Greenpeace či Duha. Nemám takové lidi moc rád. Co se týká velkých lánů tak by podle mne problém být neměl pokud by se ten lán nechal chvíli odpočinout a okolo či třeba i v tom lánu byli sem tam skupinky stromů. Jinak přílišná touha po zisku je určitě problémem USA, ale i mnoha jiných zemích a v tomto ohledu řadím Indii možná úplně na první místo. Indové jsou obecně řečeno neuvěřitelně materialističtí a jsou to známí podvodníci. Kdo nezažil nepochopí. Na druhou stranu Ind z uznávané rodiny a vzdělaný může být ten nejlepší kamarád jakého si dokážeš představit, což o Češích říct moc nelze, myslím si, že jsou Češi obecně velmi špatní přátelé. Správně jsi poukázal na to, že přelidněnost je už dnes velký problém. Indie z globálního hlediska suverénně vede a tam se situace moc zlepšovat nebude.

13
Indický koutek / Re:Indická vesnice
« kdy: Září 08, 2012, 08:21:00 »
Jo ještě k té úrodnosti. Klima je samozřejmě v Orisse dobré, ale co jsem se tak bavil tak ta kvalita půdy není bůhvíjaká. Nemá velkou bonitu. Osobně Indii opravdu nepokládám za vhodné místo k životu a dokonce ani ne k rozvoji duchovna, i když to co bylo z Indii implantováno na západ je opravdu většinou velmi špatně, a tak návštěva či pobyt v Indii může člověku trochu otevřít oči. Navíc pokud má někdo takové štěstí jako jsem měl já může potkat i lidi co mají velmi zajímavé poznání co se týká ajurvédy, astrologie či duchovních věd. Měl jsem štěstí, že jsem takové lidi potkal a že byli ochotni se se mnou podělit o své poznání čehož si velmi vážím, jelikož tyto osoby si vybírají komu poznání sdělí či co koho naučí. Ale zážitky jsou v Indii zajímavé a i když to není země pro všechny tak si myslím, že za návštěvu stojí. Rozmanitější a zajímavější zemi asi na této planetě nenajdeme.

14
Indický koutek / Re:Indická vesnice
« kdy: Září 08, 2012, 06:28:00 »
Jo je tam chyba odissi je tanec, jazyk se řekne v originále odia nebo v angličtině oriya. Český překlad radši zkoušet nebudu. Ráj to na chvilku je, ale má také své problémy. Mně se v ČR líbí. Indie mně nijak zvlášť už neláká. Spíš někdy zajedu do Kalifornie, na Nový Zéland či Tahiti. V Indii je opravdu spousta problémů. Co se týká úrodnosti nejsem expert, ale myslím si, že jelikož ta půda v podstatě neodpočívá, tak zas tak moc úrodná za ty roky nebude. Sucho je častý problém, i když ne zrovna v Orisse. Políčka jsou opravdu malá, nejčastější půměr asi 10x20 metrů. Z toho mála co o zemědělství vím větší či střední pole jsou opravdu mnohem efektivnější. K tomuto stylu se začíná zase čím dál více směřovat. Nejefektivnější zemědělství mají asi v USA a Kanadě. 

15
Indický koutek / Indická vesnice
« kdy: Září 07, 2012, 14:04:44 »
Na svých cestách po Indii jsem často zavítal do různých vesnic. Zhruba 3 roky jsem měl také dům, kde jsem trávil poměrně dost času zhruba 12 km od Jagannátha Puri, v oblasti nazývané Brahmagiri. Bylo to zhruba v polovině cesty od Purí do Alarnáthu, kde je též slavný i když malý chrám Višnua, kam chodíval Čaitanja Maháprabhu na daršan v době, kdy se božstvo Jagannátha před Ratha játrou přemalovává a tudíž není přístupné. Tamější panditi jsou hodně na příspěvky, zvláště když uvidí evropana, takže jsem tam moc rád a často nechodil ;) Dalšími zajímavými místy je místo, kde pobýval Ramananda Rája, jeden z hlavních společníků Čaitanji, které leží v zapadlé a málokdy navštěvované vesničce Bentapur asi 7 km od místa kde jsem žil. Jako většina vesnic v okolí je to poklidné místo, které vyzařuje neuvěřitelnou atmosféru klidu a pohody a též duchovní extáze. Alespoň já jsem to tak cítil. Vesničané v okolí žijí v jednoduchých hliněných domech se střechami z listů z kokosových palem a jiných stromů. Ti co jsou bohatší mají k domu připojené chlévy kde chovají krávy. Jejich život je velmi jednoduchý a prostý. Pole kde se pěstuje v tamní lokalitě pouze rýže jsou, nebo raději použiji výraz, že v době kdy jsem tam pobýval byly, obdělávány kravami a býky s pluhem. Když je pole o trochu větší či je někdo bohatší, tak si buď pronajme či koupí traktor a to určitě velmi usnadní celou práci. Okolo cest jsou často kokosové palmy a opravdu příroda v Orisse je tropická, pro nás exotická a velmi pěkná a ještě pořád dá se říci nedotčená civilizací. Žil jsem dva km od vesnice Kapiléšvarpur, kde se narodil jeden místní významný světec, Jagannáth Dás. Vesnice je malebná s jezírky a kokosovými palmami. Kousek za Kapiléšvarpurem je řeka, která ač malá má velmi hluboké koryto. Vede přes ni ten klasický dřevěný most, který vypadá, že se každou chvíli zhroutí, ale kupodivu pořád drží :) Ten je jen pro pěší. Když člověk překročí tento most ocitne se bez nadsázky v jiném světě. Ženy z tamních vesnic často most ani nepřekračují a jelikož sem opravdu žádný evropan či běloch nechodí, tak jsem byl zřejmě prvním bělochem, který tamní vesnice navštívil. Samozřejmě překvapení vesničanů bylo ohromné. Zvláště když jsem pak na ně promluvil Odia. Vesničané byly opravdu extrémně milí, vyšplhali mi pro několik kokosových ořechů a pořád se ptali zdali nechci více. Bylo to opravdu příjemné a magické. Celá příroda lemovaná kokosovými palmami a jezírky, které se zračí mezi rýžovými poli je nádherná. Často také uvidíte růst konopí, hlavně v zapadlejších místech a vesnicích, jelikož oficiálně je konopí v Orisse zakázáno. Z toho si ale nikdo nic nedělá. Konopí nebo přesněji řečeno čaras se často kouří a když objíždíte okolní chrámy místní kněží vás často zvou ať si dáte s nimi. Ještě častěji se ale z konopí vyrábí nápoj zvaný bhang. Je to tradiční nápoj v Orisse a i na mnoha jiných místech Indie a pije ho zde skoro každý. Je velmi dobrý na trávení i celkově pro zdraví. Ajurvéda tento nápoj doporučuje, i když samozřejmě s mírou. Jednou jsem to trochu přehnal a létal jsem pak celý den ;D To je ale docela obvyklé a často jsou vidět různí šílení jezdci na motorkách, na kterých je poznat, že vypili spousty bhangu. Bhang je přirozeně velmi hořký a proto aby byl k pití se tam musí dát hodně cukru. Když některý výrobce na cukru šetří tak se to moc pít nedá. Nejlepší je pít bhang lassi. Neboli bhang smíchaný s jogurtovým nápojem. Když je ékadaší, ozývá se celou noc zpěv Haré Krišna mahámantry, jak se místní sádhuové a vaišnavové shromáždí v chrámech a zpívají.

Když jste v Majápuru a okolí, tak vás zaujmou nekonečná rýžová pole. Chodil jsem tam po různých neznámých místech a vesničané byli vždy milý. Žili podobně jako ti v Orisse. Bohužel co se týká zemědělství, tak je zde velký problém s přehnojováním. Otrávili tak dokonce i spousty spodních vod. Je to problém v celé Indii, ale obvzláště v Bengálsku. Trochu jiný styl života už nabídne Madhya Pradéš, která se nachází uprostřed Indie. Je to víceméně suchá země kde se samozřejmě chovají krávy a pěstuje obilí. Políčka jsou většinou malá, což není příliš dobré z hlediska efektivnosti. Ještě taková poznámka k mléku. Ač je v Indii spousta krav, tak mléka je spíše nedostatek a toho kvalitního obvzlášť. Vůbec indický systém zemědělství je velmi neefektivní a zaměstnává víc jak polovinu produktivních obyvatel, a to ještě na polích často pracují staří a děti.
Na severu v Himalájích pak jsou typická terasovitá políčka a mimo obilí a zeleniny se pěstuje čaj a samozřejmě konopí, které má každý na zahrádce a přidává se skoro do každého jídla. Vesničané jsou opravdu vždy milý, tedy pokud nejde zrovna o turistické místo. Jejich jednoduchost je ovšem spíše následkem jejich nevědomosti. Většina z nich neumí číst ani psát. Je často těžké donutit rodiče posílat děti do škol. Kdyby nebyli ve školách obědy zadarmo tak by to snad skoro nikdo na vesnici nedělal. Tak toliko malá exkurze do jiného světa, který určitě ještě pořád své kouzlo má. A snad ještě nějákou dobu mít bude.

Stran: [1] 2 3