Poslední příspěvky

Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
81
Indický koutek / LES ŠTĚSTÍ - o indickém Varanásí
« Poslední příspěvek od Nikdo kdy Březen 04, 2013, 01:39:26 »

Les štěstí je slavný dokumentární film o indickém městě Varanásí (Benáres), který natočil režisér a antropolog Robert Gardner, vedoucí Centra pro filmová studia v Harvardu.

Varanásí je nejméně tři tisíce let staré a je nejdéle trvale obydleným městem na zemi. Navíc plní odedávna stejnou primární úlohu - je místem, kde je každodenně spáleno a spuštěno do Gangy na tisíc mrtvých a kde se očišťují živí. Při návštěvě posvátných městských zón podél řeky máte pocit, že vidíte dávné kněze bohyně Isis, jak vykonávají své obřady v Luxoru. Žádné jiné živé město na světě neexistuje v tak čistě mytickém čase.

Podobně i město samo je ikonografickým ztvárněním cesty z tohoto světa do světa dalšího: labyrint bazarů, chrámů a domů pro umírající se otevírá do schodiště vedoucího dolů k řece (v jednom místě schodiště se mrtví pálí), široké a všeočišt'ující, a dál ke vzdálenému, sotva viditelnému protějšímu břehu. Jde o všeobecně uznávané symboly, z nichž - s celou armádou dalších, jako je papírový drak zavěšený mezi nebem a zemí, žebraví psi, loďky převážející mrtvé na druhý břeh, očišťující oheň, obětní květiny - Gardner zkonstruoval montáž věčně se opakujícího. Je to jak studie mechanismu smrti (organizace benáreského kremačního průmyslu), tak mapa hinduistické kosmologie smrti, která je téměř celá znázorněna prostřednictvím ikonických obrazů. Zcela jistě je to nejhustěji sestříhaný film svého žánru, vskutku fuga znovu se opakujících prvků, jejíž podivuhodné použití zvuku udržuje cyklickou strukturu přenášením přirozeného zvuku jedné scény do další - což je Godardova technika zde použitá k naprosto jinému účelu. Nejradikálnějším Gardnerovým krokem je eliminace veškerých verbálních vysvětlivek. Komentář chybí, dialogy nejsou opatřeny titulky a v celém filmu je pouze jediný mezititulek - jediná věta z Yeatsova překladu Upanišady.

Les štéstí víc než kterýkoliv jiný film zesiluje nezasvěcené postavení jak režiséra, tak diváka: musíme se dívat, poslouchat, být ve střehu, akceptovat zmatek, vyvozovat vlastní nejisté závěry, nalézat paralely s našimi vlastními zkušenostmi. Stejně jako cestovatelé tváří v tvář exotice jsme rovněž živé bytosti stojící před Bohem.
82
Přírodní Kršnova farma Vilémov / Re:Nějak mrtvo
« Poslední příspěvek od Nikdo kdy Březen 04, 2013, 01:30:02 »
Stále je tu nějak mrtvo, každopádně jsem provedl upgrade SMF (to je to na čem to běží).
83
Cesta, smysl a cíl / Re:Přej bude Ti přáno, dej bude Ti dáno
« Poslední příspěvek od Kírtanananda dás kdy Únor 15, 2013, 17:20:45 »
Pravda je dávaná po částech.

Dotaz: Jak se vyrovnat se skutečností, že některé šástry označují Šivu za svrchovaného?

Šríla Šrídhar Mahárádža: Šiva je tím, kdo se na něco dotazuje, ale Višnu je tím, kdo má vše v Sobě. Šiva hledá.

Šástra (písmo) promlouvá k různým skupinám různě, v souladu s jejich schopností zachytit pravdu. V základní literatuře může být uvedeno, že Slunce svoji pozici nemění a planety se pohybují, ale vyšší astrologie může tvrdit, že Slunce se také pohybuje společně se všemi planetami kroužícími kolem něho. Dítěti se ale celá pravda říkat nemusí. Pravda je takto dána pouze do určité míry a po částech. Šástra přijala metodu udělovat věci po částech, aby se tak staly odpovídajícím způsobem přijatelnými pro různé skupiny. Když potom dosáhnou určitého standardu, šástra jim poví: „To není vše, můj hochu. Budeš muset pokročit.“ Tuto metodu si v šástře osvojili ti, kteří předávají zjevenou pravdu.

loke vyavayamisa-madya-seva
nitya hi jantor na hi tatra codana
vyavasthitis tesu vivaha-yajna
sura-grahair asu nivrttir ista
(Šrímad Bhágavatam 11.5.11)

Do určité míry, částečně, je jim předávána pravda, protože nejsou schopni přijmout celou pravdu. Nedokáží pochopit celou pravdu najednou. Písmo ti radí: „Pokud se chceš spojit se ženou, ožeň se a jdi touto cestou. Pokud chceš jíst rybu a maso, obětuj to určitému božstvu a částečně se zařaď ve společnosti do takové skupiny, která ti pro tyto věci poskytne zázemí. Tvoje zásluhy připadnou tomu zvířeti, jehož tělo přijímáš, ale pokračuj ve styku s touto skupinou a jez maso.“ Takto je pokyn míněn.


Podobně: „Chceš-li pít víno, obětuj ho nejdříve tomu a tomu božstvu a potom to přijmi.“ To ovšem neznamená: „Nechceš to, ale já tě k tomu nutím.“ Spíš to znamená: „Protože si nedokážeš svoji existenci bez pomoci těchto věcí představit, nějakým způsobem tě zaopatřím, splníš-li určité podmínky. Později přijdu znovu a přivedu tě k dalšímu, vyššímu pokynu: Teď udělej toto!“

Šástra potom poví: „Po čtyřicet let ses pokoušel užívat si, nyní přistup k odříkavému životu: Všeho se vzdej. Pojď a odevzdej se výhradně hledání svého budoucího života vědeckým způsobem.“ Takto jsou dány progresivní kroky. Samotný lidský život je progresivní. Nejdříve je tu studentský život, potom život pracujícího hospodáře, následuje stáhnutí se a konečně sanjás, kdy se vzdáváš všeho a pokračuješ nezávisle. Takto je lidský život roztříděný.

V určité skupině Purán známé jako Šaiva Purány je uvedeno, že Šiva je svrchovaný. Purány se dělí na tři části. Celkem je jich osmnáct: šest je sattvických, vyšší úrovně (úrovně dobra), šest radžasických, střední úrovně (úrovně vášně) a šest tamasických, nižší úrovně (úrovně nevědomosti). Toto třídění je uvedeno v Puránách.

V Gaudíja-Kantháhaře se můžeš o této klasifikaci Purán dočíst. Některé Purány jsou určeny nižší, některé střední a některé vyšší třídě společnosti. Z tohoto důvodu jsou Purány rozděleny do tří skupin po šesti. Vedartha-puranat: Purány jsou podřízeny Védám, které obsahují vyšší odhalení. Purány se jmenují Purány, neboť činí celistvým význam Véd. Šástra oslovuje lidi na různých úrovních, v souladu s jejich pokročilostí a kapacitou.

Dotaz: Můžeme tedy říci, že Purány dávají nižší koncepci?

Šríla Šrídhar Mahárádža: Některé Purány dávají nižší nebo minimální koncepci: „Minimálně se od tebe požaduje toto.“

Manu Samhita říká: „Tady vám dávám list s druhy ryb. Jezte tyto druhy a ostatním druhům se vyhýbejte.“ To ovšem neznamená, že pokud budeš pokračovat bez ryby, tak to bude špatně. Ale poněvadž se nedokážeš těchto věcí zříci, dávám ti tento pokyn: „Tento druh ti způsobí určitou nemoc, tento ti přivodí nesnáze a tento tě přivede do ještě větších problémů, proto zvol to, co ti ublíží méně.“ Hlavní význam mého pokynu je ovšem ten, že tě za určitou dobu zavolám: „Vstaň! Protože je v tobě nezkrotný duch přijímat všechny tyto nižší věci, musím ti pokynout, abys dělal alespoň něco. (Pravrtti esa bhutanam)“

Upanišady uvádějí analogii, jak jezdit na koni. Kůň se žene určitým směrem a ačkoliv jezdec táhne za otěže, kůň se nevrací. Je mu tedy dovoleno po určitou dobu běžet, jak se mu chce, a potom jezdec znovu zatáhne za otěže. Takto se kůň po vynaložení určitého úsilí znovu vrátí do požadovaného kurzu a je možné se s ním otočit. Upanišady uvádějí, že naše ego se žene jako kůň. Tohle tělo je vůz a smysly jsou jako koně táhnoucí mne špatným směrem. Já se ovšem musím pokusit dostat koně pod kontrolu a změnit jejich kurz jiným směrem. Oni mě nemusí brát na vědomí, proto mi nezbývá nic jiného, než je nechat na chvíli uhánět. Znovu a znovu se ovšem musím snažit a eventuálně mohu vidět, že kůň následuje můj příkaz.

Nezkrotný sklon k vykořisťování je tu (pravrttir esa bhutanam). Co jiného ovšem můžeme udělat, nežli se toho všeho zříci, překročit lhostejnost a odříkání a odejít na druhou stranu (nivrttis tu mahaphala). A tohle je správné uspořádání:

yajnarthat karmano nyatra, loko yam karma-bandhanah
tad-artham karma kaunteya, mukta-sangah samacara
(Bhagavad-gítá - 3.9)

Vše musí být ve spojení s Centrem, jinak budeš zodpovědný za vykořisťování, a tak vystaven reakci. Pokud ale dokážeš vše spojit - dle pokynů Písem, dle regulí, jak jednat s Centrem - potom jsi osvobozen od své lokální zodpovědnosti. Musíš pracovat s centrální intenzitou a Centrum vše uspořádá.

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža
84
Cesta, smysl a cíl / Re:Přej bude Ti přáno, dej bude Ti dáno
« Poslední příspěvek od Kírtanananda dás kdy Únor 05, 2013, 17:20:12 »
 Některé z vlastností, které jsou potřebné pro osoby usilující o pokrok na cestě oddané služby.

utsahan nishchayad dhairyat, tat tat karma pravartanat
sanga tyagat sato vritteh, shadbhir bhaktih prasidhyati

V Upadešámritě, podle rady Šrí Čaitanji Maháprabhua, Šríla Rúpa Goswámí složil tento verš (šloku). Jaké by mělo být naše jízdné, náš kapitál, na této cestě?

utsahat: nadšení

nishchayat: čistá víra

dhairyat: trpělivost

tat tat karma pravartanat: dodržování – nepřetržité pokračovaní ve vykonávání činností/programů, které jsou nám doporučovány, jako je kírtan, apod.

sanga-tyagat: musíme opustit společnost osob s opačnými názory – bezbožnou ateistickou společnost

sato vritteh: měli bychom se snažit přijímat nálady, pocity, linii myšlení od pokročilejších osob. Měli bychom se snažit sdružovat se sádhuy, s oddanými, a opustit to, co je v protikladu s oddaností.
V tomto programu musíme pokračovat nepřetržitě, a pak Ho najdeme všude v těchto činnostech. Jestliže tyto činnosti opustím, budu vidět jen temnotu. A to nemůže být pravda. Pokud následujeme skutečnou cestu, když se zastavíme, bude to pro nás hrozné. Takto mimovolně vstoupíme do Božské domény. To je povaha Nekonečného. Někdy se nám jeví jakoby byl někde poblíž, celkem blízko a někdy se nám zdá: „Ach, můj pokrok se ubírá nesprávným směrem?“ A další okamžik zase: „Ne, ne! Je to v pořádku.“ Taková je povaha Jeho hry probíhající v pozadí.

Tímto způsobem může přijít mnoho věcí a proto musíme neustále udržovat spojení s pravým oddaným. To je nejdůležitější faktor. A pokud to není možné, musíme přijmout společnost z Písem: slova a myšlenky oddaných. To je naše útěcha, náš kapitál, naše všechno: svaté knihy a svaté osoby. A musíme si myslet, že jsme nekonečně malí na naší cestě k dosažení Nekonečného.

Skutečný sádhu, světec, je pro nás konkrétní skutečnost. Téměř všechno je abstraktní, ale sádhu je konkrétní. V jeho srdci najdeme existenci, cítění naplněné vědomím Boha a to je něco hmatatelného. Jinak je téměř všechno abstraktní. Hare Kršna.

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dev-Goswámí Mahárádža
85
Indický koutek / Re:Indická vesnice
« Poslední příspěvek od Kírtanananda dás kdy Leden 25, 2013, 21:39:35 »



Ó Pane, prosím Tě, vyslechni si příběh mého utrpení. Pil jsem jed hmotného požitku a přitom si myslel, že je to nektar. Nyní jsou moje dny sečteny.

Šríla Bhaktivinóda Thákura.
86


Tento druh „vojáka“ je způsobilý pro boj na zemi, ve vodě, ve vzduchu a v jakýchkoliv jiných podmínkách a je připraven na jakýkoliv druh boje, jakýkoliv druh služby. „Přivádím je k této skupině.“ Yena mam upayanti te. Bezpodmínečná služba: jsou připraveni k jakékoliv službě, která se od nich požaduje. Jsou připraveni obětovat vlastní život pro jakýkoliv druh služby, a tato zvláštní skupina se nachází ve Vrindávaně. Šrípádovi A.Č. Bhaktivédánta Svámí Mahárádžovi jsem řekl, že v Bhagavad-gítě po ramanti (10.9) přichází buddhi-yoga a potom upayanti (10.10). Dle mého mínění to znamená, že ramanti, neboli božská služba, se v madhurya rase vyvíjí přes buddhi-yogu, neboli yoga-mayu, až k upayanti, nejvyšší úrovni služby ve Vrindávaně. Šrípád Svámí Mahárádža odpověděl: „Co více než tohle by to mohlo znamenat!“

Z tohoto důvodu upayanti znamená káma-rúpa. Šríla Rúpa Gósvámí se zmiňuje v Bhakti-rasamrita-sindhu o sambandha-rúpa a káma-rúpa, dvou druzích rágátmiká-bhakti, oddanosti vlastní věčným společníkům Pána, vedeným obyvateli Vradži. V sambandha-rúpa Pánovi společníci spolupracují v souladu se svým stanoveným relativním postavením v dasya, sakhya, vatsalya nebo madhurya, zatímco v káma-rúpa přicházejí vykonat, cokoli se od nich požaduje. Jsou připraveni sloužit jakékoliv touze Absolutního.

Jsou jako ta skupina vojáků, která byla vycvičena k jakékoliv službě ve válce, aniž by byla omezena pouze na boj v určité divizi, jako armáda, námořnictvo, nebo letecká síla. Jsou připraveni na všechny druhy služby, kdekoliv. Taková je káma-rúpa skupina. To znamená upayanti te. Jsou obdařeni instrukcemi (dadami buddhi yogam tam), díky nimž dosahují této způsobilosti ve službě Absolutnímu. Krišna je schopen spolupracovat se Svými služebníky v jakémkoliv postavení. V Mathuře dal dokonce i Sairindhrí, Kubdže, možnost, aby Mu poskytla nejvyšší službu. Krišna je připraven na cokoliv, a zrovna tak i druhá strana, Jeho služebníci, musí být připravena stejným způsobem. Tato vysoká koncepce káma-rúpa je velmi, velmi záhadná. Pro běžné smrtelníky je velmi obtížné to pochopit.

tesām evānukampārtham, aham ajñāna-jam tamah
nāśayāmy ātma-bhāva-stho, jñāna-dīpena bhāsvatā
(Bhagavad-gítá 10.11)
„Ty oddané, kteří jsou Mi neustále odevzdaní a kteří Mi z lásky slouží, obdařím vnitřní božskou inspirací (buddhi-yoga), pomocí níž ke Mně mohou dospět a poskytovat Mi různé důvěrné (upayanti) služby.“

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža.
87


mac-cittā mad-gata-prānā, bodhayantah parasparam
kathayantaś ca mām nityam, tusyanti ca ramanti ca
(Bhagavad-gítá 10.9)

Mac-citta: jejich pozornost se upíná ke Mně, mad-gata-prana, jejich energie je rovněž použita pro Moji věc, bodhayantah parasparam: navzájem jeden druhému pomáhají. To nám připomíná „Napoleonovo křeslo“ - Napoleon zařídil, aby každý muž seděl na klíně toho druhého v kruhové formaci, čímž se navzájem chránili před chladem, který by se jim jinak stal osudným. Všichni tak byli schopni strávit celou noc v nesnesitelném chladu. Jinak by jeho armáda zanikla.

Vzájemnou pomocí, tím, že jeden oddaný klade otázky a druhý na ně odpovídá, jsou oba zaměstnáni službou. Dotazující vyvíjí určitou energii, stejně jako ten, který odpovídá. Bodhayantah parasparam: ti, kteří si jsou rovni, se navzájem dělí o svoje myšlenky týkající se Krišny(kathayantas ca mam nityam), a tak vzniká jejich blaho. Společnými rozmluvami a diskusemi je vytvářen určitý nektar, který vyživuje oddané. „Jeden se ptá na věci týkající se Mě, druhý mu odpovídá, a tato diskuse vytváří proud nektaru, který obě skupiny vyživuje.“ Tusyanti ca ramanti ca: „Nastává uspokojení povstávající ze společného pochopení, které se vyvíjí až k ramanti ca, až k úrovni absolutního oplácení, 'naprosté transakce'. Dosahuje to až tohoto standardu (ramanti ca), a já jim pak odkrývám další pokračování, iluminaci nového světla (dadami buddhi yogam tam), a oni nabírají nový kurz a jsou povýšeni do „sebevražedné čety“, skupiny způsobilé ke každému druhu služby.

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža.
88
Cesta, smysl a cíl / Re:Přej bude Ti přáno, dej bude Ti dáno
« Poslední příspěvek od Kírtanananda dás kdy Leden 23, 2013, 21:35:18 »

Vyšší věci můžeme nalézt pouze spojením skrze službu. Chceme-li získat společnost věcí vyššího typu, musíme se obětovat pro jejich službu. Tuto rozsáhlou myšlenku si musíme neustále uchovávat v mysli. Nemohu s tím nakládat jako se svým služebníkem. Chci-li opravdu získat Jeho společnost, obětuji se Mu jako služebník. Pouze skrze službu s Ním mohu být ve spojení. Budu pracovat pro Jeho zájem. Jeho zájem bude cennější než můj.

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža.
89
Cesta, smysl a cíl / Re:Pravda je pravda.
« Poslední příspěvek od Kírtanananda dás kdy Leden 20, 2013, 15:43:35 »
Šaranágati - odevzdání se. Átma-nivedana (odevzdání vlastního já)


nā koroluň karama, geyāna nāhi bhelo,
nā sevilun caraņa tohār
jaďa-sukhe mātiyā, āpanaku vanca-i,
pekhalun caudisa āndhiyār

Ó Pane! Nikdy jsem nedělal nic dobrého, nezískal žádné skutečné poznání, ani jsem neuctíval Tvá lotosová chodidla. Tím, že jsem se oddal světským radostem, jsem podvedl sám sebe. Teď okolo sebe vidím pouze temnotu.

tuhuň nātha! karunā-nidān
tuvā pada-paňkaje, atma samarpiluň,
more kŗpa korobi vidhan

Ó Pane, jsi zdrojem soucitu, odevzdávám se Tvým
lotosovým chodidlům. Prosím Tě, buď ke mně milostivý.

pratijnā tohāra oi, jo hi śaraņāgata,
nāhi so jānabo paramād
so hāma duşkŗti, gati nā hera-i āna,
āb māgon tuvā parasād

Slíbil jsi, že nebudeš brát v úvahu hříchy kohokoliv, kdo se Ti zcela odevzdá. Jsem hříšník a nevidím žádnou jinou možnost, proto Tě prosím o milost.

Šríla Bhaktivinóda Thákura.
90
Cesta, smysl a cíl / Re:Co je cílem?
« Poslední příspěvek od Kírtanananda dás kdy Leden 19, 2013, 15:25:01 »
Důvěra.

Džíva Gósvámí Prabhu řekl, že goptŗtve-vāraņa (modlit se o Pánovu ochranu) je nejdůležitější částí celého šaranágati. V tom spočívá jádro věci, substance – modlit se k Němu o Jeho útočiště. „Jsi můj ochránce.“ To je nejdůležitější část celého šaranágati a všechno ostatní tomu napomáhá. Uchovat si víru v to, že On nás ochrání – a Jemu nezbývá, než to učinit.

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža.
Stran: 1 ... 7 8 [9] 10