83
Pravda je dávaná po částech.
Dotaz: Jak se vyrovnat se skutečností, že některé šástry označují Šivu za svrchovaného?
Šríla Šrídhar Mahárádža: Šiva je tím, kdo se na něco dotazuje, ale Višnu je tím, kdo má vše v Sobě. Šiva hledá.
Šástra (písmo) promlouvá k různým skupinám různě, v souladu s jejich schopností zachytit pravdu. V základní literatuře může být uvedeno, že Slunce svoji pozici nemění a planety se pohybují, ale vyšší astrologie může tvrdit, že Slunce se také pohybuje společně se všemi planetami kroužícími kolem něho. Dítěti se ale celá pravda říkat nemusí. Pravda je takto dána pouze do určité míry a po částech. Šástra přijala metodu udělovat věci po částech, aby se tak staly odpovídajícím způsobem přijatelnými pro různé skupiny. Když potom dosáhnou určitého standardu, šástra jim poví: „To není vše, můj hochu. Budeš muset pokročit.“ Tuto metodu si v šástře osvojili ti, kteří předávají zjevenou pravdu.
loke vyavayamisa-madya-seva
nitya hi jantor na hi tatra codana
vyavasthitis tesu vivaha-yajna
sura-grahair asu nivrttir ista
(Šrímad Bhágavatam 11.5.11)
Do určité míry, částečně, je jim předávána pravda, protože nejsou schopni přijmout celou pravdu. Nedokáží pochopit celou pravdu najednou. Písmo ti radí: „Pokud se chceš spojit se ženou, ožeň se a jdi touto cestou. Pokud chceš jíst rybu a maso, obětuj to určitému božstvu a částečně se zařaď ve společnosti do takové skupiny, která ti pro tyto věci poskytne zázemí. Tvoje zásluhy připadnou tomu zvířeti, jehož tělo přijímáš, ale pokračuj ve styku s touto skupinou a jez maso.“ Takto je pokyn míněn.
Podobně: „Chceš-li pít víno, obětuj ho nejdříve tomu a tomu božstvu a potom to přijmi.“ To ovšem neznamená: „Nechceš to, ale já tě k tomu nutím.“ Spíš to znamená: „Protože si nedokážeš svoji existenci bez pomoci těchto věcí představit, nějakým způsobem tě zaopatřím, splníš-li určité podmínky. Později přijdu znovu a přivedu tě k dalšímu, vyššímu pokynu: Teď udělej toto!“
Šástra potom poví: „Po čtyřicet let ses pokoušel užívat si, nyní přistup k odříkavému životu: Všeho se vzdej. Pojď a odevzdej se výhradně hledání svého budoucího života vědeckým způsobem.“ Takto jsou dány progresivní kroky. Samotný lidský život je progresivní. Nejdříve je tu studentský život, potom život pracujícího hospodáře, následuje stáhnutí se a konečně sanjás, kdy se vzdáváš všeho a pokračuješ nezávisle. Takto je lidský život roztříděný.
V určité skupině Purán známé jako Šaiva Purány je uvedeno, že Šiva je svrchovaný. Purány se dělí na tři části. Celkem je jich osmnáct: šest je sattvických, vyšší úrovně (úrovně dobra), šest radžasických, střední úrovně (úrovně vášně) a šest tamasických, nižší úrovně (úrovně nevědomosti). Toto třídění je uvedeno v Puránách.
V Gaudíja-Kantháhaře se můžeš o této klasifikaci Purán dočíst. Některé Purány jsou určeny nižší, některé střední a některé vyšší třídě společnosti. Z tohoto důvodu jsou Purány rozděleny do tří skupin po šesti. Vedartha-puranat: Purány jsou podřízeny Védám, které obsahují vyšší odhalení. Purány se jmenují Purány, neboť činí celistvým význam Véd. Šástra oslovuje lidi na různých úrovních, v souladu s jejich pokročilostí a kapacitou.
Dotaz: Můžeme tedy říci, že Purány dávají nižší koncepci?
Šríla Šrídhar Mahárádža: Některé Purány dávají nižší nebo minimální koncepci: „Minimálně se od tebe požaduje toto.“
Manu Samhita říká: „Tady vám dávám list s druhy ryb. Jezte tyto druhy a ostatním druhům se vyhýbejte.“ To ovšem neznamená, že pokud budeš pokračovat bez ryby, tak to bude špatně. Ale poněvadž se nedokážeš těchto věcí zříci, dávám ti tento pokyn: „Tento druh ti způsobí určitou nemoc, tento ti přivodí nesnáze a tento tě přivede do ještě větších problémů, proto zvol to, co ti ublíží méně.“ Hlavní význam mého pokynu je ovšem ten, že tě za určitou dobu zavolám: „Vstaň! Protože je v tobě nezkrotný duch přijímat všechny tyto nižší věci, musím ti pokynout, abys dělal alespoň něco. (Pravrtti esa bhutanam)“
Upanišady uvádějí analogii, jak jezdit na koni. Kůň se žene určitým směrem a ačkoliv jezdec táhne za otěže, kůň se nevrací. Je mu tedy dovoleno po určitou dobu běžet, jak se mu chce, a potom jezdec znovu zatáhne za otěže. Takto se kůň po vynaložení určitého úsilí znovu vrátí do požadovaného kurzu a je možné se s ním otočit. Upanišady uvádějí, že naše ego se žene jako kůň. Tohle tělo je vůz a smysly jsou jako koně táhnoucí mne špatným směrem. Já se ovšem musím pokusit dostat koně pod kontrolu a změnit jejich kurz jiným směrem. Oni mě nemusí brát na vědomí, proto mi nezbývá nic jiného, než je nechat na chvíli uhánět. Znovu a znovu se ovšem musím snažit a eventuálně mohu vidět, že kůň následuje můj příkaz.
Nezkrotný sklon k vykořisťování je tu (pravrttir esa bhutanam). Co jiného ovšem můžeme udělat, nežli se toho všeho zříci, překročit lhostejnost a odříkání a odejít na druhou stranu (nivrttis tu mahaphala). A tohle je správné uspořádání:
yajnarthat karmano nyatra, loko yam karma-bandhanah
tad-artham karma kaunteya, mukta-sangah samacara
(Bhagavad-gítá - 3.9)
Vše musí být ve spojení s Centrem, jinak budeš zodpovědný za vykořisťování, a tak vystaven reakci. Pokud ale dokážeš vše spojit - dle pokynů Písem, dle regulí, jak jednat s Centrem - potom jsi osvobozen od své lokální zodpovědnosti. Musíš pracovat s centrální intenzitou a Centrum vše uspořádá.
Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža
Poslední příspěvky