Kršnův svět > Kršnova kuchyně
Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje
Kírtanananda dás:
Šríla Rúpa Gósvámí doporučuje, abychom nebyli poutáni k hmotnému smyslovému požitku, ale abychom přijímali jakýkoliv požitek, který je ve vztahu ke Kršnovi.
Jíst je například nezbytné a člověk chce ochutnávat chutná jídla, aby uspokojil svůj chuťový smysl. V tom případě může připravit nějaká chutná jídla a obětovat je Kršnovi pro Jeho uspokojení, a ne pro uspokojení svého jazyka.
To je skutečné odříkání. Můžeme připravovat chutná jídla, ale dokud je neobětujeme Kršnovi, neměli bychom je jíst. Slib odmítat všechno, co není obětováno Kršnovi, je skutečné odříkání, a s takovým odříkáním jsme schopni uspokojit žádosti smyslů.
Nikdo:
Kírtanananda dás: Dobrej alibismus Kali-jugy a osobně to takhle rozhodně necítím a je mi vcelku jedno jestli to pochází od Rúpa Gósvámího a nebo je to až posunuté tím Prabhupádovo výkladem, což je třeba dodat, že se jedná o citaci ze souhrnné studie Bhakti-rasámrta-sindhu Šríly Rúpy Gósvámího od Prabhupády nazvané "Nektar oddanosti". Každopádně žádné odříkání a žádná oběť a žádná služba jen divadlo pro své vlastní choutky je takovéhle pojetí.
Kírtanananda dás:
Hare Krišna Nikdo, můžeš to klidně nazývat divadlem, neboť on celý tento svět je jedno velké divadlo a každý z nás v něm hraje jednu malou roli, ale asi to bude opět co člověk to názor, osobně nevidím nic demotivujícího na výše uvedeném citátu, ze kterého spíše vnímám inspiraci do oddané služby Krišnovi.
Co se Ti nezdá vhodného na tom, že nakoupím či vypěstuji zeleninu, s láskou uvařím pro Krišnu, s láskou to obětuji Krišnovi a poté s láskou rozdám hostům? Já v tom vidím nektarovou oddanou službu Krišnovi a Jeho dětičkám, tak popiš co je konkrétně závadné?
Nebo Ty neuspokojuješ chuťový smysl přijímáním lahodného prasádam? Jak tedy vyjádříš své přijímání pokrmu?
Nikdo:
Kírtanananda dás, každý jistě má svoji roli a někdo je v ní samozřejmě i chtíčem opojen a nic pro něj hezčího není, předpokládat ale, že jakous magií u oltáře svůj chtíč schová a přijme jinou roli člověka, co naopak Božským opojen se zdá, je prostě komedie v komedii, když tedy divadlo Božské chceš také tak nazývat. Člověk co slouží Bohu tak jak Kršna učí nás, nejedná pro svůj chtíč, co za zástěrkou Boha schová, ale jen tak jak si jeho pozice žádá, žádné honosnosti a přeplněné stoly, ale jen to co potřebuje pro svoji roli. To pak může upřímně na Kršňův oltář dát, ten však může být ale i jen v duchu modlitbou vytvořený a netřeba žádných velkých komedií jen upřímnost stačí a ne fígle, co jen chtíč zakrývají a pod slovy co mají Boha uspokojit, se skrývá jen podvodný to čin, jenž On lehce poodhalí a marné jsou takovéto hry.
Co se týká tvého počínání to nikterak jsem nezmiňoval a ani nepřísluší mě ho hodnotit, ale jestli sám se zařazuješ, že třeba v jídle nadmíru užíváš si a pro své smysli vaříš a Kršnou, jenž pouze o upřímnost a obyčejné věci tě žádal, si to obhajuješ, pak také nestrefil si, ale jak říkám nevím a nehodnotím tvoji motivaci, sám také mnohdy zapomínám, že málo stačí a svému chtíči ne životu v Bohu sloužím.
Robert:
Obětovat jídlo Božstvu je vaidhí bhakti jóga a má to své opodstatnění. Je to trénink mysli a inteligence abychom si posléze až dosáhneme duchovního pokroku mohli být vědomi, že Krišna je skrze své různé energie přítomen všude. Též ve své expanzi Kšírodakašájí Višnua je přítomen v každém kvarku. K uvědomění těchto věcí slouží všechny pravidla a regulace vaidhí bhakti jógy. Nicméně jak Nikdo správně podotkl často se stává, že se člověk jen ztrátí v rituálech. Je to velmi časté jak v ISKCONu tak v Gaudija Math. Až příliš časté. Na mnohé by se určitě hodil i verš z BG 16.17:
Samolibí a neustále nadutí, opojeni bohatstvím a v iluzi, jsou posedlí pyšným vykonáváním obětí jen pro jméno, bez ohledu na pravidla a předpisy.
Pravidla a předpisy zvláště vaišnavských védských spisů hovoří jasně. Cílem je vyvinout osobní vztah k Bohu. K tomu slouží všechna pravidla a regulace.
Navigace
[0] Seznam témat
[#] Další strana
Přejít na plnou verzi