Roberte to je tvoje pojetí života, pokud ovšem následuješ Bhagavadgítu, tak od touhy, což je to samé co chtíč, prostě upustíš, protože Bg 2.71, Bg 3.39-3.41, Bg 16.21, Bg 18.53. Jinak jsi podle Bhagavadgíty 16.10-17. Učením Bhagavadgíty je vzdát se plodů své práce a každému rozumně uvažujícímu člověku je jasné, že to nejde bez vzdání se touhy po nich, nikoli že dále toužím a vykonávám falešné oběti, jak popisuje Kršna v Bg. 16.15 "Budu obětovat, budu rozdávat a budu se radovat, říkají ošáleni nevědomostí". Obětovat činnosti Kršnovi znamená v materialistickém a pochopitelnějším slova smyslu obětovat se světu, ale démonické osoby stéle hledají jak by i v tom uspokojili svůj chtíč, ale je to jejich cesta, jen vede do jiných světů než Kršnovo sídla. Vyhoď všechny ostatní knihy a čti pouze Bhagavadgítu, to učení platilo na počátku stvoření, když ho Nejvyšší vyjevil Vivasvantovi, jako platilo když ho vyjevil Arjunovi a platí stále, protože je nepomíjivé Bg. 4.1, jeho následováním nemůžeš minout. Vlivem Kalijugy jak bylo předpovězeno přichází různí falešní guruové, jež zpochybňují toto učení a hlásají démonské praktiky pro tento věk, ale nikoliv, Kršna jasně řekl, že jeho učení je nepomíjivé a tudíž platné i v tomto věku, není to žádný starý zákon a pokud chce někdo nalézt Boha, musí toto učení následovat, není jiné cesty. Jen opakováním Kršnových jmen, bez skutečného obrácení se ode všech tužeb ke Kršnovi, je k ničemu, ať si démoni Kalijugy říkají co chtěj, stačí se na ně podívat, jak se chovají a hned je jasné, kam co vede.